Události se v životě většinou řetězí, jedna navazuje na druhou, akce vyvolává reakci. Jedním z takových případů je účast Vildy na Kanadském nočním dobrodružství loni na podzim. Vilda jakožto velký fanda běhání poprvé okusil orientační běh. Tehdejší akce s nočním přívlastkem se mu tolik líbila, že vyjádřil přání si zase něco takového zaběhnout. A tak jsem si tehdy řekl, že by mohl dostat běžecký orienťák k narozeninám. Pak jsem si ale taky říkal, že bych si ho s ním rád zaběhl …
To bylo začátkem října a mohlo by se zdát, že zůstane u “hospodskejch keců” a nic z toho nebude. Ale to by nesmělo být mé švagrové Kristiny, která si tenhle minipříběh se zájmem vyposlechla a navázala tím, že už dlouho vlastně chce nějaký menší orienťák uspořádat. To byla pro mě voda na mlejn a za pár dní jsme měli od Klubu orientačního běhu Tretra Praha výbornou mapu Ďáblického háje. Tuto proto, že Vilda běhá čtyřikrát do týdne právě tam, kromě toho, že přímo v Ďáblicích bydlí. Pak už stačilo udělat miniweb a předat pár informací Kristině a v únoru mohl Vilda dostat svůj dárek. Vilda pak rozeslal pozvánku svým přátelům a nechal si od nich určit geniální termín závodu na dnešek.
Krátce před čtrnáctou hodinou jsme se začali scházet ve startovní hospodě a před třetí už startovaly první dvojice z celkových deseti. Přes výhodný systém bonusů za děti jsme oba naše malé sportovce nechali u babičky a vyrazili poznávat krásy Dáblického háje s Káťou sami. A byla to fakt nádhera! Kristina, se svou asistentkou Janou, nás protáhla spoustou krásných míst jarem překypujícího lesa, kromě klasických kontrol přidala i zábavné kvízy, ztracenou kontrolu a poklad! Cílů hledání bylo na hodinu tak akorát … teda tolik, že jsme se s Káťou shodli, že se do Ďábličáku musíme ještě někdy vrátit na výlet, aby byl čas si všechno pořádně vychutnat. Přeci jen jsme trošku podlehli závodní atmosféře, většinu času jsme běželi a kochali se jen málo. :)
Ale třeba se se nevrátíme jen na procházku. Podle hodnocení ostatních účastníků se zdá, že by možná byl zájem i o další ročníky. Uvidíme. Každopádně Kristina se jako organizátor více než osvědčila, tak bych se jí neobával říct zase. Děkujeme za krásné sportovní odpoledne!
