Dochází mi to postupně

Už jsou to čtyři dny od letošních Kobylek, a protože nám už přišlo přes 5O hodnocení (moc děkujeme! Ale taky to znamená, že valná většina z vás na nás ty 3 minuty nenašla – nechcete to napravit?), měl bych svůj pohled na letošní ročník přidat i já. Ano, krabice na chodbě už pomalu zmizely, a kousek spánkového dluhu jsme s Káťou už odmázli. :)
Tak předně, Kobylky mají za sebou neuvěřitelných 10 let. Když jsme s Pavlem Horálkem vystřihli první ročník na louce u Kempu Kobylka u Liblína, netušili jsme ani do čeho jdeme ten první ročník, natož v co nám to celé přeroste. Asi proto, že se nám podařilo už první ročník nalákat hodně účastníků (84 dvojic), a ohlasy byly vstřícné, pokračování bylo radostnou povinností. A protože jsme brzy pochopili, že naší cestou je každoroční rozvoj, přibývalo organizátorů, technických vychytávek, ale také složitostí. To znamená, že každý rok, a nejinak tomu bylo letos, jede organizační tým naplno, protože případná volná kapacita je pohlcena nějakou přidanou novinkou. Ale také to znamená, že nás Kobylky stále baví, protože to není stále ten samý “vopruz” jako loni. Mnohokrát jsme diskutovali s jinými organizátory, jak prý to děláme, že nás je na to tolik, a je na nás vidět, že jsme tým, co tím žije. Tady je jádro pudla, hrajeme si s tím. Někdy jak malý děti, ale to je právě to, co tomu tu energii dává. Nebudu zapírat, že naše organizační večery jsou z 90 % nepracovní, že se převážně bavíme a tmelíme našeho kobylkoducha, ale bez toho se takovéhle akce dělat nedají. Nebo ano, ale to je pak studená komerce a nebyly by to Kobylky. Takže základem všeho je naše organizátorská parta, co tvoří to nejzdravější jádro mých kamarádů. A když jdu ještě více k jádru, moje žena Káťa je v tomhle ohledu úplně nejúžasnější, protože Kobylky nejen “strpí”, ale bez její kreativity a mega výkonu bychom to nezvládli. Organizátoři si za svoji práci zaslouží absolutorium a taky oběd, který doufejme zase v září uděláme.
Letos nemůžu opomenout, že naše organizační večírky totálně zničila korona, že jsme to už druhým rokem záplatovali online konferencema. Ty jsou tak 20% odvarem osobních setkání, ale aspoň jsme myšlenku na letošní ročník udrželi živou i přes dobu nejtěžší. Kreativní diskuse trpěly, ale i tak jsme vymysleli a zařídili hadraplány z Velorex klubu (díky Jani a díky pánové, byli jste úžasní, děti nemluví o ničem jiném! :)). Škoda, že umístění ztracené hadraplánové kontroly na hřišti v Mladoticích jsme úplně nedomysleli, což považuji za svoji chybu. Kvůli nedostatku večírků jsme také nevymysleli další vtipný bonus typu “zlatá cihla”, ale třeba se nám zase další ročníky zadaří. Letošní jarní skon korony nám přál podobně jako lon,i a tak jsme nakonec mohli akci uspořádat s rozumnými opatřeními. Uff, jaká obrovská klika… to se nedá jinak říct!
Jinak, už jsem o vás mluvil, o účastnících, ale vy jste přesně ti, co nás ženou dál nejvíc, jste naším motorem. Jezdíte k nám opakovaně (a teď nemyslím jen těch 11, co bylo vždycky, ale i spoustu těch, co prostě vždycky nemohli) a vytváříte v RS Mladotice skvělou přátelskou atmosféru. A to od pátku až do neděle. A nemyslíme si to jen my, že jste skvělí. Každý rok si vás chválí i pracovníci střediska, že jste velmi slušní a disciplinovaní. Spoustu vás už zná Gábina Grozíková jménem a přesto, že má už v odborové organizaci Dolů Bílina jinou práci, jezdí na Kobylky ve svém volném čase, protože naši akci má ráda. Když jsem u těch, co nám zajišťují služby ve středisku, podotýkám, že jejich obvyklý režim je cca 4x slabší než je víkend s námi. A viděli jste, jak to skvěle zvládají a ještě se u toho usmívají? Neuvěřitelný! Divme se pak, že se nám z Mladotic nechce a že tam Kobylky na 98 % za rok zase uděláme. Jak vidíme dle vašeho zájmu, který neuvadá, nemá tu relokaci smysl násilně řešit. Takže… až zase začátkem ledna vodevřeme registrace, nebo až vykopneme hlasování o tématu příštího ročníku, zapojte se rychle, jsou to pro nás důležité signály, že jste s námi! A abych nezapomněl! Dort byl naprosto úžasnej a došly mi slova, když jste nám ho předávali!
Další kapitolou ke zhodnocení jsou naši štědří sponzoři. V posledních letech, a letošní nebyl díkybohu výjimkou, nám poskytují tak velkou podporu, že můžeme bez problému investovat do trvalých vylepšení typu kobylkostan nebo vyrábíme kobylkovýrobky, které následně věnujeme z velké části do cen, a pro pár zájemců máme i něco v kobylkostánku. Sponzoři jsou palivem, které pohání náš rozvoj. Stane se, že nám dáváte peníze a nechcete za to reklamní plnění dle našeho programu pro sponzory, ale prostě jen “rozvoj akce”. A pak si s náma sednete na pivo a mudrujete do hluboké noci, co by to mělo jako být. Sakra chlapi, Franto z Algotechu nebo Milane z Objektivní.cz, vy jste nám dali v tomhle ohledu fakt hodně! Díky vám vznikly před lety kobylkodresy, které všude budí zájem, nebo loni Areál pevných kontrol Pod Turnovskou. Mimochodem, kdo se tam přijede podívat na naše Vyběhnutí do prázdnin? Sponzoři naši milí, ještě vás budu kontaktovat jednotlivě, ale věřte mi, že jsme moc rádi, že jste s námi a “že důvěru v nás vloženou nezklamete!” :)
Abych nebyl úplně dlouhý, zkusím zkratkou skočit na to, co se nám letos nepovedlo nebo co bych rád příští rok vylepšil. Vzhledem k tomu, že podmínky byly kovidí, a navíc jsme s Káťou na víkend chytli (českou) virózu, večerní akce spíše neproběhla. Ano, chceme večer hudbu, ideálně živou. Snad za rok bude více možností. Mezi námi, my už na to večer moc nemáme, abychom táhli zábavu, spíše můžeme zpestřit pauzy někomu, kdo to umí líp… Mapa a pokládání kontrol, aneb vždycky tam něco nesedí. Ano, nedá se to všechno najezdit a nebude to za rok výrazně lepší. Máme na to jen omezeně času. Ale co prověřím, jestli mě Vlasta ještě chce na pokládání kontrol. Letos jsem zase jednu položil blbě (18), a to už není náhoda… mea culpa a Vlastu za to nekritizujte! :) Více kontrol pro děti v prostoru startu a cíle… ano, to je k vážnému zamyšlení. Že by zase po letech oboustranná mapa? :) Uvidíme. Dále zkusíme zapracovat na ztracených kontrolách, aby byly lépe dohledatelné. No a pak rybičková pomazánka! Ta musí bejt k snídani, vůbec nechápu, že jsme ji letos neobjednali! :)
Sakra, to je divný, ale já se už zase začínám mega těšit na další rok… možná proto, že jsem před chvílí zkoukl (podesátý) náš úžasný vzpomínkový klip od borců z @fotimetocime. Snad se bude líbit i vám a nebudete se zlobit, že tam zrovna nejste… Třeba to vyjde příště! Já pro dnešek končím s tím, že mi postupně dochází, že ten letošní ročník zase nebyl tak špatnej, co myslíte? :)