Díky organizačním schopnostem Tomáše Vopálenského a ochotě sdílet cenné MTBO know-how od Martina Sajala se včera večer uskutečnil MTBO Seminář. Jak jsme předpokládali, původně plánovaná kapacita nestačila a učebna v DDM Prahy 4 – Hobby centru večer v půl osmé přivítala přes třicet zájemců o teorii k MTBO závodům.
Martin Sajal si na seminář připravil prezentaci a celé dvě hodiny nám povídal o svých zkušenostech ze závodů, které projel. Bylo zajímavé poslouchat o jeho “provarech”, které většinou rámoval slovy: “Kdybych nebyl debil …”. O to zajímavější bylo vidět, že u takovýchto borců se považuje za ztrátu času i zastavení na procvaknutí na kontrole, rozjíždění na křižovatce nebo překládání mapy, které proto ti nejlepší dělají za jízdy. Před závodem se ti nejlepší věnují dlouhé hodiny studování okolního terénu, mnohdy tím tráví skoro celou noc před závodem. Před tím, než vyrazí na trať, vědí, jaké jsou optimální postupové cesty mezi jednotlivými kontrolami, které kontroly jsou mimo hru, protože se nevyplatí nebo jaký je správný okruh pro sběr kontrol kvůli optimální dojezdové trase. Dojezdová trasa byla pro mě asi tím nejdůležitějším sdělením. Je nutné včas začít počítat, zda člověk stíhá plánovanou trasu objet a případně ji korigovat. Proto je důležité, aby kolem dojezdové trasy bylo dostatek kontrol, které lze sbírat nebo vynechávat podle časových možností. Nesmí se stát, že poslední hodinu člověk valí do cíle vysbíraným územím. Těch informací, které jsme od Martina, ale i ostatních aktivních posluchačů, získali, byla spousta. Rozhodně je tu nebudu vypisovat a Martin by ani nebyl rád. Jak jsem totiž pochopil, na seminář pustil pouze ty, kterým svoje zkušenosti sdělit chtěl. Kdo ale chce, může se níže podívat na materiály, ze kterých se dá nastudovat i mnohem více, než se do semináře vešlo.
Je určitě pravda, že zlepšením strategie a přípravou na závod se dá opravdu výrazně zlepšit výsledek. Nakonec proto i ten seminář vznikl, protože jsme tuhle nedokonalost po loňském Rybákově slídilovi označili jako věc, které bychom se měli věnovat. Věřím, že se seminář líbil všem účastníkům a že všechny naladil na nadcházející MTBO sezónu!
Pingback:14 chyb, které už nesmíme zopakovat | MTBO Ztracené kobylky
Pingback:Proč letos nejede Martin Sajal | MTBO Ztracené kobylky
Však školení bylo hlavně o vzpomínkách, co jsem kdy udělal při závodech blbě. Nebýt té kontroly 55 ve videi ze Sixů, asi bych si na tuhle radu ani nevzpomněl :-)
Oholená verze neexistovala asi ani v hlavě, ale nejspíš bych vynechal rozbor chyb z BA 2013.
Rukavice jsem třeba včera na Bajkonuru měl, ale ve vedru mi nevyhovují… Když se jednou za čas vymlátím, tak je na nějakou dobu začnu vozit, ale většinou mě to brzo přejde…
Ahoj!
Video luxusní (;-)) – přesně pro ten účel, co píšeš (posílám link mamince ;-))!
Nicméně usvědčuje tě z toho, že kážeš víno a piješ vodu: “Padesáátpět…?”… “osumdesát”… “jo vona je tady” 8-)))
Přitom tahle geniálně jednoduchá rada byla pro mne hlavním přínosem. A slyšet ji bylo zjevně sakra klika – možná by totiž došlo k její redukci, kdyby byli bývali přišli nabušení konkurenti… Docela by mě zajímalo, čím byl seminář pro nás losery oproti oholené verzi obohacen ;-)
A jedna “hraběcí” ode mne – vozit rukavice se vyplatí. Neváží to tolik, tlumí to rázy a až bez nich lehneš třeba při překládání mapy za jízdy, vzpomeneš si na mne ;-)
Účast na semináři jsem nikomu zakazovat nechtěl, ale je pravda, že kdyby se přihlásil někdo z nabušených konkurentů, asi bych náplň přednášky býval zredukoval :-) Naštěstí to nebylo potřeba.
Jinak slibovaný článek a video ze Sixnumbers jsou už na světě, to video by snad mohlo líp ukázat naši disciplínu i lidem, kteří o dlouhých MTBO závodech zatím moc netuší…