Na Úštěcký masakr? Jedině s mačetou …

I když to nebylo logisticky jednoduché (podemletý koleje od dešťů, přejíždění autem přes půl republiky sem a tam), dopravili jsme se spolu s Vlastou v sobotu 31.5.2014 na náš první Úštecký masakr. Závod se konal teprve podruhé, loni jsme ho neokusili, tak jsme byli moc zvědaví, jaký bude.
Vzhledem k těm dopravním problémům jsme na místo přijeli až po registracích, což pořadatelé bez mrknutí oka zvládli. Já jsem v rámci zrychleného převlíkání trošku odfláknul mazání opalovacím krémem a nestihli jsme ani předstartovní pivo! A bylo to znát! :) Naše první štace vedla do kopců a lesů na východ od Úštěku a první tři kontroly jsme zhltli skoro jako nějaký chrti. V Robči jsme vyhodnotili, že ke kontrole ve Velkém Hubenově lépe dostaneme po silnici, což se nepotvrdilo, protože jedni z našich konkurentů to po cestě zvládli o cca 2 minuty dřív. Ale to se v šestihodinovém závodě ztratí. Horší, nebo možná úplně nejhorší, to bylo cestou z kontroly u Snědovic na Lomy. Cesta, která na mapě vypadala v pohodě, se v lese postupně změnila v neprostupnou biomasu, kterou bylo radno mlátit mačetou. Tu jsme ale s sebou dneska výjimečně neměli a tak jsme tam šplhali po přilehlých kopcích, rušili koloušky a hlavně sbírali velkou časovou ztrátu a mrhali silami. Nakonec jsme to zvládli, ale zanadávali jsme si pěkně. Jasná postupová cesta na kontroly ve Strachalech a Újezdě měla být v mapě rozhodně škrtnuta! Po tomhle totálním provaru přišlo krátké období tří kontrol na pohodu a taky první svačina, naše oblíbené housky. Pak ale přišel jihovýchodní cíp mapy – lesy nad Štětím, jejichž změti cest se obávají i místní. Pojezdili jsme si tam v bahně moc pěkně a byla i situace, kdy jsme chtěli les opustit, ale nevěděli jsme kudy! Pak jsme ale vsadili na orienťácký čich a našli první ze dvou kontrol. Ke druhé to pak už tak složité nebylo. Až na chvilkovou jízdu úplně na druhou stranu, což byla naše první jasná hrubá chyba, která ale znamenala jen malou ztrátu. V Radouni jsme si u Vietnamce koupili velkou Fantu, dali sváču číslo dvě a vydali se, díky druhé hrubé chybě, zase trošku jinam. Dalších pár minut sekery navíc. Kontrolu u informační cedule, řeknu to upřímně, jsme našli díky houfu lidí, co postávali na silnici blízko ní. Ani další kontrolu, nad Velešicemi, jsme nemohli na první pokus najít. Ten bazének byl prostě vedle silážní jámy moc malej. :) Tady se i definitivně rozhodlo, že nebudeme sjíždět k Labi, tedy k živé kontrole za 60+40 bodů. Síly začaly už odcházet, čas byl neúprosný a my se raději vydali přes západ mapy do cíle. A byly tam moc pěkné kontroly, které se nám dařilo pěkně sbírat a zase nám začalo být hej. Třeba zřícenina kostela nad Hrušovany byla úplně nádherná, akorát tak na poslední svačinu. V kostele v Soběnicích mě pak osvítil Duch svatý a napadlo mě, že ještě není dobře jen tak dojet do cíle, ale že je možný sebrat jednu kontrolu “zadarmo” za 60 bodů nad Úštěkem. Nebylo moc času dohledávat detaily na mapě, valili jsme to po silnici tak, že se začaly o slovo hlásit první náznaky křečí. Když jsme dojeli k této kontrole (číslo 28 Mauzoleum u Levína) a byli jsme od ní cca 150 metrů, zjistili jsme, že jsme od ní také ještě asi 100 metrů výškových. Dokoukli jsme totiž na mapu a viděli, že vůbec není u silnice, ale že se k ní asi budeme muset pěkně šplhat. No co .. přeci to nevzdáme, řekli jsme si, a na kontrolu se vyhrabali. Výhled do krajiny úplně nádhernej! Ale když jsme se objevili pod kopcem, do časového limitu nám zbývalo už jen 6 minut. Do Úštěku to ale po asfaltu z kopce jelo skoro samo a tak jsme tam dojeli asi jen minutu po limitu. Jenomže jsme ještě museli do místního rybníka Chmelaře pro kontrolu za 80 bodů a tak jsme nabrali ztrátu celkem 7 minut a tedy penalizaci 28 bodů. V celkovém hodnocení nám vsuvka s Mauzoleem přinesla posun o jedno místo, na celkové 13. v kategorii MM. Vzhledem k počtu 35 startujících dvojic v této kategorii, pralesní vsuvce, dvěma chybám při mapování a masakru v lese nad Štětí, to je, myslím, velmi slušný výsledek!
Závod se nám moc líbil, pořadatelé pěkně namíchali těžký technický terén s rychlými postupy po silnici, provedli nás parádními místy! Za chyby v mapě se na ně nezlobím, to k takovým závodům patří. Škoda, že jsem musel odjet ještě před vyhlášení výsledků a nezůstal na večerní akci, to bych se možná i něčeho napil, protože fronty u baru byly na můj vkus trošku dlouhé a statické. Doufám, že tohle bude na našich Kobylkách za 14 dní jinak …