Když se vám někam chce, nekoukáte na překážky. Respektive, některé překážky mohou posloužit i jako výpomoc pro zdolání nástrah po cestě k cíli. Když mi v pátek zpozdili let z Kodaně na přílet do Prahy ve 21:30, původně jsem myslel, že náš oblíbený Úštěcký masakr, budu muset i letos oželet. Předpověď, která zvěstovala provazy vody a místy i povodně ukazovala také gaučovým směrem. Jenže … pak na letišti potkáte dobrou známou a čekání se třemi Tuborgy vyústí ve zprávu Vlastovi, že sobotní Úštěk je vlastně skvělej nápad a že se jako jede! :)
Tak se tedy jelo! Když jsme přijeli, vítal nás sice organizátor Viktor s otevřenou náručí a úsměvem na rtu. Byl na jednu stranu rád, že jsme zase po letech (letos už po třetí – ověřeno u něj na webu) přijeli, ale prý proč vždycky, když přijedem, je tak hnusně. :) Není to ale vůbec pravda! Letos pršelo vo dost víc jak v roce 2020 a v roce 2014 jsme se dokonce spálili od sluníčka! :) Každopádně letos opravdu počasí pro baby nebylo (tak fakt nechápu, proč jich nakonec 16 jelo :)), propršelo většinu závodu a neslyšel jsem nikoho, kdo by nadával, že by se mu prášilo od kola! :) A nával u hadice po závodě, byl také jasným důkazem toho, že terény byly opravdu “ke kolu přilnavé” a že závěrečná koupací kontrola ve Chmelaři už nikoho víc nenamočila, spíše posloužila pro omytí první vrstvy bahna. Na akci tak letos přijeli jen opravdu skalní a jak bylo vidět, všichni byli nadšený, že se něco takového koná. Však i páteční závoz kontrol na místo už byl místy na neoprén!
Ale něco trošku ze závodu samotného, z toho, jak jsme zase jeli jako dycky, tj. jako tak nějak dobře, ale kdybychom měli více zkušeností, dokázali bysme se posunout možná i stupínek pod bednu. Předně, nepřečetli jsme si propozice (a výklad trati byl vzhledem k počasí stručný) a tak jsme nevěděli, že kontroly jsou za celé desítky, nikoliv za stejný počet bodů, co je číslo kontroly. Tedy kontrola 29 byla za 20, stejně jako kontrola 20. Naše blbost, která měla vliv na naši strategii. Další botou bylo, že jsme si u kontroly 55 načetli popis ke 32 a tak jsme místo trafa hledali polosuchej jasan. Ty vole, dobrejch 7 minut nám trvalo, než jsme za velkýho a neoprávněnýho nadávání na Viktora, to správné místo našli. Ke zbořeništi na kontrole 30 jsme přijeli, stejně jako hodně účastníků před námi, ze směru, kde cesta zarostla kopřivama a nechali jsme tam taky moře času a sil. Asi největší chybou, která byla dána bahenní kašičkou vedoucí ke kontrole 53 a docházejícími silami, bylo rozhodnutí, že už jako jedeme do cíle, což bylo sice opticky kratší, ale přes kopce. Namísto původně plánované cesty na 39 a možná i 54, což by přineslo o 10 nebo možná dokonce 60 bodů více. No spíše těch 10, ale i to by nás minimálně o 1 příčku posunulo. Na kdyby se ale nehraje, rozhodnutí, co se udělají pří závodě, se zpátky vzít nedají. Podobně to totiž mají i ostatní, většina by nějaké svoje rozhodnutí po závodě opravila.
Postup jsme volili striktně podle pravidel, tedy na všechny kontroly oba a celou cestu na doslech (a že jsme viděli i pozdější bednaře, co toto základní pravidlo nectili – hanba jim, ať jsou kdo jsou a vůbec mi nevadí, že jsme je nasrali, když jsme jim podvádění vytkli!). Dále jsme nevyjeli z mapy, což se také nesmí a postup mezi 32 a 81 k tomu sváděl a evidentně pár dvojic také svedl. Ale budiž, s poctivostí holt dojdeš tak akorát do nebe, což nám stačí! :) Naše 8 místo celkově (z 27 dvojic) a 6. místo v kategorii (z 11 v kategorii MM), když se letos sešli spíše nadprůměrní jezdci, bereme jako úspěch. Hodně, ale už docela tradičně, se vytáhla Světla (jedoucí s Ivanou), protože vyhrála v kategorii DD. Valí to holce z naší kobylkové stáje slušně, jen je škoda, že nás nereprezentuje dresy a oblečením, když už je často vidět na stupních pro nejlepší. Ale prý na tom zapracuje a na příští bedně bude už správné triko mít. Dres jí asi budeme muset vyrobit, protože si ho při posledním vrhu neobjednala. :)
Viktore, moc děkujeme, že jste Masakr letos zase připravili a doufáme, že se za rok podaří zvýšit počet účastníků! Já dneska relaxuju na gauči, aneb dal jsem do toho vše! A děkuju moc za obě trička z Úštěka, budu je pyšně nosit, aby se k vám příští rok na ty krásný terény, přijeli podívat i další blázni! My už teď s Vlastou první červnový víkend plánujeme zase s Vámi a možná bychom zůstali až do neděle, abysme nezdrhali příliš brzo. Probírat po závodě je dycky co, třeba to, proč k nám na Kobylky nedorazíš! :)
Úštěcký masakr dostál svému jménu!
Zdar borci! Všechna čest, gratuluju k skvělýmu výkonu! – inu občas to počasí je jiné než z propagačních materiálů:) sám jsem párkrát něco podobnýho zažil- tak vím co to je. Jak pravil duchovní otec legendárního MTB závodu Krále Šumavy, Franta Šrait- čest jeho památce – cituji: ” ty vlhčí ročníky se lépe pamatujou” :) a o tom to je:)
My jsme sice z mapy vyjeli, a podle Tebe tak asi švindlovali, ale byl to takový kousíček, že nám to přišlo jako chyba tisku. Právě mimo mapu byla ale relativně složitá křižovatka a tak jsem si dali jeden kopec nahoru, jeden dolů, potom zcela dezorientováni s pomocí domorodců, stejný kopec zpátky nahoru a zase dolu. Čímžto jsem nastoupali pár set metrů a ztratili 49 minut. Takže osud byl vůči Vám spravedlivý :-)
Píšu, jak to cítím já. Nejsem na cizích závodech rozhodčím a nemám právo lidi soudit. Vyjetí z mapy je ale proti pravidlům, což se možná obecně neví. Pokud dojde k chybě tisku, stálo by za to na to explicitně při výkladu upozornit. Tolik asi k tomu, Myslím, že mi to vyjetí z mapy, navíc třeba nevědomé, vadí řádově méně než jednotlivci na vrcholových nebo hůře dostupných kontrolách. Toho jsme viděli fakt dost a většinou to také nevydrželi a kritizovali.
Je pravda, že dle pravidel MTBO se mimo mapu jezdi nesmí, ale za mě bych to řešil jen ve chvíli, kdy by tím někdo získal významnou výhodu, nebo kdyby to pořadatel konkrétního závodu někde speciálně zmiňoval. Takových bodů v pravidlech “klasického” MTBO, které pro dlouhé závody dvojic nejsou důležité nebo vůbec nedávají smysl, je víc. Naopak pravidlo o zákazu rozdělování dvojic, jehož porušování je i dle mého pohledu zásadním problémem, se týká pouze dlouhých závodů dvojic. V pravidlech klasického MTBO není, protože tam závodí jednotlivci. Prostě jde o 2 odlišné disciplíny, které se od sebe navíc v posledních letech dál vzdalují.
Ahoj, už ležím taky na gauči. Po ranním sběru kontrol už zase chčije a chčije. Bylo to včera skutečně výživné, nejhorší počasí za 12.rocniku.
Ale všichni to zvládli s grácií.
Co se týče mé účasti na Kobylkách. Byl jsem u vás 2x. Poprvé jsem projel nějakým trnkovým keřem, že jsem měl plášť jak kaktus a nedokázal jsem to zalepit,DNF A naposled mě synator po 4 hodinách uvařil, tak že jsem skončil v křečích a málem nedojel do cíle.
Ale mám váš závod rád. Je tam vidět Vaše nadšení pro věc.
A navíc kolega Honza jezdí nyní spíše s kočárkem.
Tak vidíš, ta třetí účast visí na vlásku a tentokrát by se určitě podařila lépe, jen najít tak akorát parťáka! A nebo zapřáhněte vozík a pojeďte v kategorii PL! :)
8-)))
jj byla to podarena taskarice – uz dlouho jsem nemel pocit ze jedu ve vane napusteny spinavou studenou vodou ;-) a to byla ta lepsi cast podujatia, ktera se tykala silnice, kde to aspon malinko jelo – v okoli Kočky (Kocour s nima ma veskrze spatny zkusenosti a hned vedel, ze se tam nema poustet ;-)) mi obe kola vubec neprochazely vidlicema!