První krátké zhodnocení 13. ročníku

Dnes byl první den po Kobylkách, kdy jsem se začal cítit trošku odpočatej a tedy v módu, kdy je možné něco trošku sepsat. Ale jen trošku, protože větší zhodnocení bych si rád nechal až potom, co uzavřeme sběr dotazníků od vás, což bude v neděli 23. června. Takže, kdo ještě nevyplnil, hurá na to! Zatím máme 66 reakcí, což je sice hodně, ale zdaleka ne ode všech! Takže rezervy tu jsou! :)
A když už jsem u vás, taky bych ještě rád viděl víc vyplněných postupů, které ukážou, jak moc různých postupů jste volili. Vyplňovat lze ze záznamu z chytrých hodinek nebo telefénu, ale také ručně, jen je to víc klikání. Ale není to ani zdaleka taková dřina jako to objet na kole, to dobře víme všichni! :)
Ale pojďme se věnovat dojmům, co mám z akce já. Kdo mě zná, ví, že se spíše soustředím na nedostatky a přesto, že bych je mohl nechat pod kamenem, vytáhnu je. Není mi to totiž jedno a ve výsledku to, že o nich mluvím nebo píšu znamená, že se to nemete pod koberec, ale pracuje se s tím. Jak jsem psal před Kobylkama, přesto, že jsme pořádali už 13. letní velké Kobylky a 16. akci celkem, žádné profesorské flákání to nebylo. Třetí rok po sobě jsme změnili region i kemp, což je věc zcela zásadní. Kdo někdy něco pořádal ví, o čem mluvím. Kdo ne a jen kritizuje, tomu nevysvětlím nic. Nový region znamená vždycky nějakou ztrátu lidí, protože vybudovat si místní základnu zájemců není otázkou jednoho roku a každý rok někdo odpadne, tím spíš, když se jde zase do neznáma. Nestalo se ale nic vážného, účast byla skoro identická s tou loňskou a když se podíváme na obdobné závody, můžeme se i nadále vznášet na obláčku spokojenosti. Nový kemp a noví lidé v něm jsou vždycky především hodně práce. Vysvětlit složitost naší akce, přesto, že máme vše dobře zpracováno, není nic lehkého a musím říct, že ne všechno se povedlo dobře předat nebo zařídit. Třeba fronty na pivo jsem vnímal silně negativně, protože jsem na to upozorňoval před akcí několikrát. Nebo to, že jsme jako organizátoři málem nedostali sobotní oběd kolem poledne, ale až když všichni přijíždíte (a tedy nemáme čas se ani vyčůrat), také byla chyba v přenosu informací a byla celkem vážná. Stejně tak mě dost zamrzelo, že neplatila naše dohoda o počítání lístků za pivo nebo obědy a v neděli ráno jsme to museli vyřešit nějakou improvizací. Méně vážnou chybou byla instalace hadice na mytí kol až po připomenutí (opět bylo domluveno předem) nebo problémy zapojit Beansmiths na jistič, co nespadne. To poslední jsme podcenili my, příkon kavárny jsme neznali a tak se hledání vhodného místa protáhlo a ráno před startem bylo v podstatě bez jejich kafe. Na druhou stranu, na straně personálu Kempu Svatá Kateřina v čele s panem Rosůlkem bylo vidět, že se snaží všechny nastalé problémy řešit, takže je tu naděje, že se to v budoucnu může zlepšit. A mezi námi, kdo z nás někdy zkoušel provozovat kemp nebo hospodu, tak ví, jak je to těžké personálně zajistit. Protože jde o krásný kemp a prostory v okolí mohou ještě hodně nabídnout, máme v úmyslu to zde zkusit za rok znovu. Většinu věcí půjde určitě už domluvit lépe.
Faktorem, který významně ovlivnil letošní ročník bylo moje zapojení ve dvou velkých projektech v mém civilním zaměstnání v předchozím půlroce. Jako vono se to nezdá, ale když vám obvykle volnější kobylkovečery vyplňuje pravidelně a dost intenzívně práce (co mě živí), jde to víc ztuha a nebo to prostě člověka vyčerpá. A když se pak třeba domlouvání sponzoringu piva protáhne na dlouhé měsíce a ještě dva týdny před akcí není jasné, co vlastně dostaneme a kdo nám to doveze, člověka to dvakrát neosvěží. A když to pivo pak navíc ještě kritizujete víc, než bývá u naší náročné klientely obvyklé, mám z toho celkem jasné závěry. Aneb tohle byl energetickej provar a opakovat ho nechci. V součtu s tím, že letos, hlavně ze zdravotních důvodů nakonec nedorazilo 5 stálých pořadatelů, byť byly částečně nahrazeni rodiči Vlastika (a to teda jako Pánbůh zaplať!), znamenalo, že to pro nás, co jsme na místě byli, bylo o hodně náročnější. Jsem ale rád, že to navenek nebylo moc vidět, snad jen večer jsme ubrali 1 soutěž, co původně být měla. Za rok bude v tomhle určitě lépe, držím palce všem, aby se zdravotní trable podařilo úplně vymýtit!
Méně vidět byly i neobvyklé technické problémy. Ten první, kdy jsme až v pátek objevili, že nám chybí pár vytištěných čísel, nás zasáhl dost. Chvíli to vypadalo, že chybí i kartičky, což by bylo fatální a naštěstí se to nepotvrdilo. V sérii za tím byl problém s tiskem legend, kdy jsme nešlo rychle tisknout na nové tiskárně, aneb nebyl čas to pořádně z Linuxu vyzkoušet. To, že nám hodinu sebralo i ruční doplňování v pátek zjištěných trablů v mapě, bylo už jen perličkou v Lustigově sadě korálků. :) Ale tím to nekončilo, v sobotu jsme zjistili, že jak cílový monitor, tak projektor se při zobrazování informací zasekávají a navíc na obou bylo poměrně prd vidět. Jenomže v tu dobu byl už technik Rybák Solimánem a jeho role na molu měla pro závod větší důležitost. A když jsem viděl, jak zase hůř bojujete s nastavením naší wifi a zobrazením lokálně provozované aplikace na našich telefonech, byl jsem už celkem votrávenej. Naštěstí šlo počítání výsledků hodně dobře a zřejmě také přesně, protože reklamací bylo opravdu málo a tak byl závěrečný ceremoniál zpožděn jen o pár minut. A protože jsem na to pyšný, jen podotýkám, že výsledky vyhlašujeme stejně brzo jako závody, co mají násobně méně účastníků.
Poslední, co si dneska vezmu “do huby” je mapa. Ano, vrstevnice byly slabě, ale takové byly podklady od Map.cz, které jinak dodaly velmi přesné mapy, kde jsme mazali nebo dokreslovali jen minimum cest. Vrstevnice zkusíme příští rok nějak vymyslet. Co však ovlivnilo mapu více a mnozí si to vůbec neuvědomujete, byly lesáci. Původní rozmístění kontrol zejména v severní části mapy mělo být o dost jiné, ale na cesty, které měly půlmetrové koleje od harvestoru nebo byly plné bahna, jsme vás poslat nechtěli. Tím spíš, pokud byl sever nejdostupnější pro dětské týmy. Což je zase další věc, co mnozí nevidí … naše akce je unikátní i tím, pro jak široké spektrum účastníků se dělá a vyhovět všem opravdu nelze. A jestli 1 nejlepšímu týmu letos chyběly 2 kontroly, aby měli ve zbylých 20 minutách co sbírat, opravdu nepovažuju za chybu. Drtivá většina účastníků měla na výběr daleko více kontrol, než dokázala posbírat a postup jejich sběru volili dost odlišný. Není pravdou, že optimální postup byl jediný možný a to ani na severu. Fakt mě pobavilo, když ten, co kritizuje “nudu na severu” tam dokáže vyjet z mapy, ale asi to bylo tím, že u toho usnul. :) Obecně vzato, mapa 1:40 000 určitě stačí, kontroly rozhodně můžeme dát i více do krajů, ale že bychom jich dávali více než letošních 36 (plus 3 komisaře), to fakt asi ne.
Nakonec jsem hodně dlouhý, ale na fotbal se stejně koukat nedá, tak co. :) Další zhodnocení bude to od vás, respektive zveřejním to, co jste poslali nebo ještě pošlete do dotazníku a nějak se k tomu postavím. :) A když pošlete svoji reportáž, rádi ji zveřejníme. Aneb, zkuste taky něco napsat, abych taky někdy četl a jen nepsal, Káti to udělá radost! :)