Cyklistická sezóna už je tu spíš jen pro ty skalní a tak je na čase dělat taky něco jiného než šlapat do pedálů. V sobotu 20. listopadu bylo ve Sklenařicích takový krásný sychravo (mlha s mrholením), že se nabízelo sedět nad mapou a vymýšlet od stolu, kde budou kontroly 11. kobylek. A nebo, a to jsme zvolili my, udělat něco pro naši přírodu.
Petr Haba, táta Pepy, který nám už mnohokrát pomohl s přípravou Kobylek (třeba s výrobou mapníků) nás požádal, jestli bysme mu nepomohli vysázet 700 smrčků do lesa, který byl letos vykácen, z části také kvůli nenažranému kůrovci. Dali jsme dohromady údernou skupinu 8 dospělých a 3 dětí a ráno v devět jsme vyrazili do té mlžné tmy. Pepa kromě sadby z Vysočiny! zajistil i nějaký proviant a tak, když se nám už trošku pletly nohy z překračování ostružin a klacků nebo se rukám nechtělo dále sekyromotykovat, byl čas se zahřát pitím a také pokecat. Po obědě se nám teda z gaučů zpátky do toho mokra nechtělo, ale nakonec jsme se hecli a kolem čtvrté jsme opouštěli čerstvě založený les, všech 700 sazeniček našlo svoje místo a určitě mohly hned začít růst, protože půdní vlhkost k tomu dala ideální podmínky.
Jsem moc rád, že se náš spolek touto akcí mohl připojit k akci Čist-o-les, kterou pořádá Český svaz orientačních sportů, aby ukázal, že orienťáci po lese nejen běhají, ale také mu dokážou pomáhat. Navíc, cesta do Vysokého bude pro mě už na vždycky jiná, budu jezdit kolem lesa, kterému jsme dali život.
