Za akcí Šrottýmu do České Kanady vyrážíme tradičně. Nejen já ji vynechám, jen pokud to rodinné nebo zdravotní důvody nedovolí. Počasí nikdy neřešíme, protože je druhou červencovou sobotu buď zima nebo prší nebo oboje najednou. Letos to nebylo jinak a předpověď byla tak mizerná, že organizátoři začali dokonce přemýšlet o změně termínu. Nakonec to naštěstí neudělali, protože si myslím, že by to akci poškodilo. Hlavně večerní šrotpárty by jistě pro mnohé (a určitě i pro organizátory) probíhala méně divoce a končila daleko dříve. :)
Letos jsem na Napříč Českou Kanadou, jak také tento MTBO nazývají, vzal zkušeného harcovníka podobných závodů. Saša se zdál (a potvrdil to!) být dostatečně dobře vybaven na sportovní i společenskou část akce a tak jsem za tuto volbu spolujezdce rád. Díky němu jsme byli při tvorbě strategie méně nenažraní a hned od stolu jsme škrtli kontroly 5 a 12. Bylo to správné rozhodnutí, naše cesta k dobře bodovaným kontrolám na jihu, která vedla z velké části totálně podmáčenými terény, nefrčela tak dobře jako za sucha. Navíc v první třetině závodu lilo, brejle se mi mlžily a čitelnost mapy snižovaly i kapky s bahnem na mapníku. Bylo to opravdu výživné ježdění, které nebylo pro všechny. Jak říkal Klecák, něco okolo 40 hlídek svoji účast na poslední chvíli odřeklo. Ale když člověk šlapal, moc zima nebyla a kolem půlky závodu déšť začal ustávat a tak byla i možnost víc si užít fakt, že kontroly byly na krásných místech nebo se k nim skrz ta krásná místa jelo. Skoro všechny kontroly byly letos na místech, kde už byly v minulých 9 ročnících, takže to byl vlastně takovej top výběr. :) A parádním zpestřením letošního jubilea byla pohyblivá kontrola na místní úzkokolejce! Nápad hodný Šrotáků po několika rundách rumu! :) Do naší strategie se nakonec vlak nevešel, bylo složité jeho návštěvu na jistotu naplánovat. Jak se nakonec ukázalo, vlak měl technické problémy a jeho chycení bylo ještě složitější a organizátoři museli štípání průkazech na zastávkách suplovat svými silami. Ale zpátky k průběhu našeho závodu … plnění naší strategie nám šlo dobře, nekonaly se žádné záseky, spíše jsme dobře naplánovanou trasu při jízdě ještě drobně vylepšovali. Komplikace ale skoro vždycky přijdou, tentokrát technické. Na kontrolu 28 jsem dojel po prázdném předním kole a musel tak vyměnit duši. Z pláště jsem vyndal střípek, co se do něj asi delší dobu postupně zarejval. Dobrý, 10 minut ztráty a jistota, že západní část s vlakem nebudeme pokoušet, bylo možná ve výsledku pozitivní. Museli jsme trošku šlápnout, abysme stihli občerstvovačku, která byla letos zákeřně :) v prostoru startu a cíle. To se podařilo a i další rozhodnutí jsme udělali správně. Vynechali jsme paddleboarding na této kontrole a zkusili raději získat výhodnější severní kontroly 10, 19 a možná i 13. Můj nápad na hamounské obohacení severu “pětkou” u Jakuba Saša rezolutně odmítl. A zase správně, protože cesta na sever byla nahoru nejen na mapě. :) A taky zase nějaký ty bahýnka a pomalejší postupy. Takže jsme na kontrole 19 už moc o vynechání kontroly 13 neváhali a vyrazili, pěkně po asfaltu bo bahna už byly plný boty, do cíle. Jenže! Můj přední plášť, zřejmě ve stejném místě jako cca 2 hodiny před tím, pustil na duši zase něco ostrého a asi 10 minut před limitem a řekl bych, že i 10 minut před naším dojezdem, jsem začal co 2 km dofukovat. Výměna duše s lepením by totiž zabrala dobře 14 minut a penalizační sekyra by se do našeho slušného bodového zisku zaťala o dost hlouběji než dojezd po měknoucím kole. Nebejt trablů s duší, měli jsme na dlouhé trati v kategorii chlapů možná i na bednu. Ale na kdyby se nehraje a tak jsme v této kategorii skončili šestí a celkově devátí. Jak říkal Saša, aby mě uklidnil, do desítky je to vždycky dobrý! Tak mu to budu věřit. :) Náš postup si můžete zkontrolovat na play-map.
Ale akce tím zdaleka nekončila. Na večer totiž Šroťáci připravili nejen úžasnou hudební produkci, ale také svoje vystoupení jako aquabely. Plný sál je odměnil nadšeným aplausem a následně se trsalo až někdy do tří nebo do tý doby, co si to někdo pamatoval. :) Desátý ročník byl vydařený a můj celkově skvělý dojem nepokazí ani počasí ani dvakrát píchlá duše. Za rok jedeme zas, to je jistota! :) Mrkněte na fotky nebo videa níže. To aquabelí nepřikládám, protože má přes 500 mega.
Mokrá Kanada nevadí