Kobylky i jako svatební dohazovači?

V sobotu 6.9. jsem jela reprezentovat  Kobylky na jednu výjimečnou svatbu, protože se bral pár, který se seznámil na našich loňských Kobylkách! Je k neuvěření, že se přitom potkali až v neděli, ve chvíli odjezdů k domovům:-). Od té doby už spolu jezdí v mix týmu Kačomyš: Katka a Michal. Katku jsme na loňské Kobylky zlanařili cca měsíc před akcí. Potkali jsme ji na cyklozájezdu Kololoď po Chorvatských ostrovech, kde byla naší zdatnou sportovní průvodkyní. Klasicky jsme jí natolik básnili o našem MTBO, že lákání neodolala a udělala dobře:-)!
Svatba dvojice Kačomyš (nazývají se takhle běžně – i v pozvánkách na svatbu a na navigačních cedulích v místě svatby) se konala na zřícenině hradu Rotštejn v Českém ráji, nedaleko Turnova. Kačomyš byli originální jak v průběhu akce, tak ještě před samotným obřadem. Vyrazili mi dech, když se před shromážděnými rodinnými příslušníky a přáteli zjevili v našich kobylkovských cyklodresech! To, že se jedná o svatbu se dalo usuzovat jen z toho, že nevěsta měla na hlavě bílý závoj. Už trochu jsem tušila, že budou originální, protože jsem se chvilku předtím náhodně seznámila s maminkou Katky, která mi sdělila, že nemá nejmenší tušení, jak bude svatba probíhat, ale z toho jak Katku zná, tak můžou přijet i na koni. A jak se později ukázalo, věděla, o čem mluví:-).
V té chvíli se ke mně připojila druhá reprezentantka organizačního týmu, moje jmenovkyně, takže jsme na naše cyklodresy nadšeně zíraly už dvě. Ještě měla dorazit další organizátorka – moje sestra Katka, ale tu zradilo auto, tak s námi byla jen na dálku, duchem.
Po promenádě v našich cyklodresích snoubenci zmizeli, a my, svatební hosté, jsme se přemístili přímo na zříceninu Rotštejn, kde se nás ujala ceremoniářka a rozdala nám role. Já s Kristýnou, jejím přítelem a věrným psem Dinkou jsme byli přiděleni do jednotky tzv. mobilního špalíru, který měl postupně stoupat po schodech ve skalní zřícenině a vytvářet špalír pro svatební průvod. Samotný obřad se totiž konal na jedné z plošin na skalní zřícenině, takže polovina hostů se na obřad dívala ze shora, z nejvyšší plošiny, a druhá polovina zespodu, z různých stupňů schodišť a nižších plošin. Já jsem to měla spíš jako rozhlasový přenos, protože jsem stála na jednom z nejnižších míst a z nevěsty a ženicha jsem viděla jen část hlavy ve chvíli, kdy se podepisovali. Stála jsem ale v blahodárném stínu a nedaleko ode mne byl košík s výbornými svatebními koláčky, tak jsem spolu s ostatními poblíž stojícími testovala, jestli se pečení povedlo. Povedlo.
Než se však svatebčané a mobilní špalíry dali do pohybu, tak jsme se všichni ponořili do místní historie. Celý obřad byl laděný na historii a místní reálie. Objevili se středověcí místní obyvatelé – hradní pán, služebník, čert, trubadůr aj. Nevěsta přijela v krásných bílých šatech na koni, a ženich, také už v tradičním černém obleku, byl pasován do rytířského stavu, aby jí byl roven a mohla se svatba konat. Poté šli snoubenci v duchu starodávné tradice požádat oboje rodiče o požehnání.  To dostali, a tak se mohla rozjet ona fáze tvoření mobilního špalíru a vyprovázení svatebního průvodu  k místu obřadu.
Po obřadu odjeli oba novomanželé na koních, ale někde v lese přesedlali, protože na parkovišti na ně čekalo už auto s nosičem a koly.  Zpět v současnosti.
Ještě doplním, že svatebním dárkem od nás byl poukaz na startovní číslo 1 na příští ročník Kobylek. A tak jako první vyrazí na trať v sobotu 13. 6. 2015 manželé Vejvodovi, tým Kačomyš!