Jako již pravidelně i letos se Kobylky zúčastnily tohoto závodu s centrem v Novém Strašecí kousek od mého rodiště, viz www.nsgogo.cz/gogorace/. Tentokrát se účast vyšplhala na 80 dvojic a my měli možnost poprvé ukázat naše nové dresy v barvách Kobylek :-)
Vyrazili jsme s manželkou 2 minuty před jedenáctou a čekaly nás 4 hodiny v poměrně známých lokalitách, což ale ne vždy je výhoda. Začali jsme dobře – Keltská hlava nalezena (kontrola č.6), další ale pokračovala kufrem na kontrole č.5, kde jsme se nechali jako již po několikáté strhnout davem a omylem hledali kontrolu jinde, ztráta 10 minut je v limitu 4 hodin vražedná, kontrolu jsme nakonec našli a pokračovali přes 13ku na posed u Lodenického rybníka. Tady jsme asi zvolili dobře, když jsme vyjeli na Háje a po hranici lesa potom ke kontrole č.14, což bylo pravděpodobně nejrychlejší, následoval Drnek a bezinka v houpáku na poli (kontrola č.15). Dilema, zda si odjet pro 16ku ze spod nebo shora vyřešeno – jedeme po asfaltu a honíme čas horem. Kontrola v poho, houska, cukr a mažeme přes Kačici na další kontrolu. Tady bohužel byla drobná chybička v mapě, která pro mě osobně znamenala přelet přes řídítka a salto mortale. Chvilku jsem nemohl mluvit, ale nakonec zvítězila chuť poprat se o výsledek. Na přejezdu č.18 jsme potkali Králíky v krabici (dodatečně hodně štěstí ke svatbě) a mazali přes Záplavy k lomu (kontrola č.23). Do této chvíle jsem tajně doufal ve 20 bodů, protože nám to opravdu “jelo” a mapově jsme vše zvládali téměř stoprocentně. Jet na tuto kontrolu byla odstupem času určitě chyba, navíc jsme jí najeli ze špatné strany a zde ztratili 30 minut, tím pádem museli přehodnotit trasu a mazat do cíle. Zvolili jsme cestu přes rybníček u Tuchlovic (kontrola č.20), Lány a Sobín (kontrola č.9), měli 20 minut a před sebou relativně jednoduchou kontrolu č.9 v Rynholci. Krásně naplánovaných 16 bodů bohužel vzalo za své, protože jsme opět jeli s davem a přejeli odbočku od lomu nad Rynholcem do obce a k přejezdu. Nemohl jsem uvěřit tomu, že tuto kontrolu nenajdeme, tak jsme se ještě jednou vrátili, ale nedostatek času nás donutil to zabalit a mastit do cíle na “těžkou pilu”, kam jsme dorazili 3 minuty po limitu a já byl dost rozladěn.
S odstupem několika minut jsem se ale uklidnil a začaly převažovat klady. Letošní 2. závod s mojí manželkou Janou byl o poznání lepší než ten první, strávili jsme 4 hodiny při krásném počasí na trati výborně připravené, opravdu jsme makali a jeli bez delších přestávek a opět potkali spoustu známých tváří.
Akce se vydařila, odměněni byli všichni účastníci a letos poprvé se akce konala i pro běžce. Jako každý rok zde panovala velmi přátelská atmosféra okořeněná sladkostmi z vlastní pořadatelské kuchyně, ovocem a sušenkami v cíli.
Závěrem doufám, že za rok konečně dosáhneme na těch 20 bodů, ale hlavně jsme se na trase nerozvedli, nepohádali a celé jsme si to náramně užili. Velký dík pořadatelům za parádní akci.
No my měli o bod více, ale vlastní blbostí jsme vás Králíci nechali výjimečně přeskočit Kobylky, aby vás to trochu bavilo :-)
Králíci v krabici děkují za dodatečné blahopřání, potvrzují super závod a i když v tom blbym lomu hledali krmelec asi hodinu, stejně vás v cíli vysvačili o koňskou dýlku fakt hodně dlouhý kobylky :-).